Chléb náš vezdejší...
...chtěla bych se s vámi podělit o zvláštní zážitek a to je pečení CHLEBA!!!
Přečetla jsem si recept a návod na pečení chleba, jaký pekly naše babičky. Na chleba který není matlaninou různých průmyslových chlebových směsí s rozemletým starým chlebem, rychle vykvašeným, rychle upečeným a rychle plesnivým. Tenhle chleba potřeboval dost času na to, aby vzešel kvásek, na to aby vykynul i na to, aby se upekl. A pak vydržel týden. Četla jsem ten recept jako se čtou básně! Skoro tak dychtivě, jako "Pouštního ptáka"! Věřili byste tomu? Ten recept byl napsán s láskou... Voní z něj letní louka, zlaté obilí, slunce a ruce mojí babičky. Přivřete oči a uvidíte ten krásný kulatý tmavý bochník... Vztáhněte ruku a sáhněte si na tu kůrku, hladkou, místy popraskanou, jako tvář starého člověka...pomalu vtáhněte nosem tu zvláštní vůni a ta vůně vás přinutí se usmát a vnese vám do duše klid a mír...
Vůně a chuť chleba je něco, na co nikdy nezapomenete i kdyby jste ho už do smrti nevzali do pusy...
VENKOVSKÝ CHLÉB
1700 g hladké mouky, 700g žitné mouky = chlebová mouka
1l vlažné vody, 50g droždí,
2 lžičky soli
Kvasnice rozpustíme v 0,5 l vl. vody a vmícháme 200g chlebové mouky. Vytvořený kvásek necháme 4 hodiny v teple přikryté vykynout. Dostatečně vykynutý kvásek smísíme s polovinou mouky a polovinou vlažné vody. Vypracujeme rukou tužší hladké vláčné těsto (dá to práci a bolí z toho ruce). Přikryté těsto necháme na teplém místě přes noc. Následující den zpracujeme těsto se zbylou moukou, vodou a solí na pevné těsto. Hněteme, tlučeme, válíme, dokud není koule tak velká jako před vykynutím. Rozdělíme je na dva díly a vytvoříme bochníky. Položíme je na plech a na teplém místě necháme kynout, dokud se nevytvoří praskliny. Pak potřeme vodou, lehce pokmínujeme a pečeme 15 minut při 250st. v předehřáté troubě,potom ještě 45 min. při 150 st. Po upečení opět potřeme slanou vodou a čekáme, až ho budeme moci vzít do dlaní a přivonět a ochutnat...
mňam mňam
... tohle je "ilustrační foto"
a tohle je MOJE DÍLO (ilustrační je krásnější) ale k mému mám citový vztah-nebyla jsem schopná dělat nic jiného, když jsem ho pekla,stále jsem chodila nadzvedávat utěrku a kontrolovat jestli kyne a pak jsem seděla u trouby a když jsem ho konečně vyndala, byla jsem u vytržení z toho výsledku až jsem se musela sama sobě smát
a myslela jsem na toho od koho jsem ten recept dostala a jakou by měl radost...